Zvon

První archeologický důkaz zvonů pochází již z 3. tisíciletí př. n. l. a je datován do kultury Yangshao v neolitické Číně . Nejstarší nálezy kovových zvonů jsou datovány do doby asi 2.000 let př. n. l. v lokalitě Taosi a Erlitou.
Během staletí se zvony v mnoha kulturách využívaly k náboženským, ale i kulturním a občanským účelům. Již v 5. století mniši v klášterech používali údery zvonu k oznámení časů modliteb, jídla, práce, odpočinku a spánku. V Evropě se ustálil zvyk zvaný "Klekání", kdy ráno, v poledne a před západem slunce lidé poklekli k modlitbě. Od 14. století mystický zvuk zvonů nahrazovaly výstřely z děl, která se často odlévala právě ze zvonoviny. Jejich řeč se do kostelů sice vrací, ale je zakazována různými ideologiemi a přehlušována hlukem velkoměst. Spojení mezi zvukem zvonu a tichým usebráním duše bylo v naší postmoderní době zcela přehlušeno hlukem, spěchem a záplavou zbytečných informací a fejků. Západní kultura se působením různých protichůdných názorů a spěchu silně neurotizovala a ztratila smysl pro spočinutí v přítomném tichém okamžiku. Pravý život nahradila užitkem a požitkem. Dnešní společnost už není schopna poskytnout jednotlivci správný rytmus života. Už nevíme jak a kdy dýchat, jíst, hýbat se a odpočívat.
Existuje mnoho různých návodů jak nastavit správný rytmus života, ale žádný není tak jednoduchý a staletími prověřený jako je vzývání Božího Jména:

Ježíšova modlitba

- jakýkoli jednoduchý text obsahující Jméno Ježíš například
- proč je nutné Jméno Ježíš ?
- opakování v určitou hodinu vícekrát, nebo 1x každou hodinu, mimo času obsluhy nebezpečných strojů
- místo zvonu je možné použít iphone nebo chytré hodinky, které vás upozorní na čas ke ztišení (www.vibralite.cz)

Odkazy:
Pankreator